Vznik vsi Ptenín se datuje pravděpodobně do období konce 12. a počátku 13. století. Již v roce 1228 je na místě dnešního zámku zmiňována dřevěná tvrz, která spolu se vsí ve 13. století náležela klášteru sv. Jiří v Praze. Zdejší obyvatelé se díky příznivým podmínkám věnovali především zemědělství, byli zde však i řemeslníci a také horníci, kteří za prací docházeli do uhelných dolů v okolí. Roku 1379 byla ves rozdělena mezi několik vladyků, podle dochovaných záznamů to byli Albert z Újezda, Vyšemír z Újezda, Olbram, Petr, Ješek, Serema a Budivoj.
Původně zde stála pouze tvrz, ale v první polovině 18. stol. získal Ptenín hrabě Ferdinand Morzin, majitel Dolní Lukavice, který nechal tvrz přestavět na barokní zámek. Zámek tvoří dvě vývojově odlišné budovy. Původní renesanční tvrz zmiňována již v 16. stol má klenutý průjezd s vystupující baštou a vedle jednopatrové stavení. Nová část je tvořena vícekřídlou jednoposchoďovou budovou. Pod jižním křídlem prochází dlouhý průjezd.
Ptenín býval zbožím svatojiřského kláštera na Pražském hradě a připomíná se poprvé v r. 1227. Tvrz se výslovně připomíná až r. 1535. Václav Pětipeský z Krásného Dvora prodal v r. 1548 Ptenín s příslušenstvím Bohuslavovi staršímu Videršperkarovi z Vidršperka. V té době byla asi stará tvrz přestavěna v renesančním slohu. Podle popisu z r. 1688 zde byl sklep, kuchyň a v ní pec, dále spižírna a konírna, v patře veliká světnice, kancelář, komora, místnost pro hosty a další. Místnosti v přízemí byly klenuté. Po několika dalších majetkových převodech získal nakonec Ptenína v r. 1728 hrabě Ferdinand Morzin. Ten dal krátce poté přestavět dosavadní renesanční tvrz v barokní zámek. Ptenínský zámek se skládá ze dvou vývojově odlišných budov, staré a nové. Severní část je vlastně renesanční tvrz ze 16. století, přizpůsobená barokní novostavbě. Vnitřek zámku je jednoduchý. Sál v prvním patře má plochý strop. Na jeho zdi byla vyobrazení panských dvorů (Ptenín, Ježovy, Křenice, Přetín, Výšov, Bolkov a Háje). Zámek sloužil za obydlí úředníků, občasně jako lovecký zámek vrchnosti. Po roce 1945 byl v majetku MNV, dnes je majetkem obce a slouží pro bytové účely.
Pokud se někdy dostanete na Ptenínsko, do zastrčeného koutu jižního Plzeňska, můžete si připomenout i pověst, podle níž se obce Ptenín a Újezdec nacházejí na území posvátného trojúhelníku, vytyčeného kostely v Bukové, Otěšicích a někdejším kostelem s. Wolfganga (Bolfánkem) v Chudenicích.
Tomuto trojúhelníku se mají vyhýbat strašlivé živelné katastrofy a neštěstí. A až přijde konec světa, přežijí jenom lidé, kteří se skryjí právě sem.
( Před branou Šumavy a Českého lesa, Aleš Česal)
